Kouzelnickej svět byl,je a bude!!!!HP FOREVER!!!!
Vítej na blogu o Harrym Potterovi.Zde najdeš různý obrázky,animace,články,ale i taky něco ke stažení
Můj vyrobenej banner:
ImageChef Custom Images
Kopírovat můžeš s adresou nebo napsat,že zdroj je od Mrzimoru
Ikonka,můj zdroj při kopírování můžeš krom adresy,jména použít i ikonku
anebo i tu druhou


Photo Flipbook Slideshow Maker









Březen 2009

Diadém Roweny z Havraspáru už v Princi dvojí krve?

31. března 2009 v 18:15 | Mrzimor |  Harry Potter a Princ Dvojí krve
Před pár dny se objevily nové plakáty jednotlivých postav k Princi dvojí krve. Prohlédli jste si je ale skutečně důkladně?
Na plakátě Draca Malfoye najdete v pozadí několik věcí pohozených v Komnatě nejvyšší potřeby. Mezi nimi se zřejmě nachází i jeden z viteálů, které budou použity zejména v posledním filmu.
Více v článku


Fotka HBP- Behind the scenes

31. března 2009 v 10:55 | Mrzimor |  Harry Potter a Princ Dvojí krve
***
zdroj: snitchseeker.com

Můj zdroj: Gina Grint



Rhys Ifans- představitel Xenophiliusa Láskoráda?

30. března 2009 v 19:28 | Mrzimor |  Harry Potter a Relikvie smrti
  • Rhys Ifans(známý jako Spike z filmu Notting Hill), včera27.3 2009) večer navštívil Pátkovou noc s Jonathan Rossem, kde se zmínil také o účinkovaní v sedmém pokračování Harry Potter ságy, v Relikviích Smrti. Jde o postavu trochu poblázneného Xenophiliusa Lovegooda, mimochodem otce Harryho dobré kamarádky Luny.

***
zdroj: priori-incatatem.sk

Návštěvnost za 23.03. 2009 - 29.03. 2009

30. března 2009 v 18:41 | Mrzimor

Navstevnost za minuly tyden (23.3. 2009 - 29.3. 2009) je:

Pondeli: 46

Utery: 43

Streda: 57

Ctvrtek: 45

Patek: 48

Sobota: 0

Nedele: 50

Celkem: 289

Fotky Bonnie z oslavy 18. narozenin

30. března 2009 v 8:16 | Mrzimor |  Bonnie Wright-Ginny Weasley
Více fotek v článku

Ema vytváří pro charitu!

30. března 2009 v 8:14 | Mrzimor |  Emma Watson-Hermiona Granger
Emma vytvořila bundu pro charitu. Udělala jsi jménem AFI Dallas International Film Festival pro aukci na podporu ochrany proti AIDS. Utopia Preview Party se má konat 31.března v 17:30 hodin večer do 20:30 hodin. Emma by se tam měla také objevit.Takže se těšme!

Na bundu se můžete podívat v článku

Hrníčky HP

29. března 2009 v 16:20 | Mrzimor |  aj.
Hosted by ImageHost.orgHosted by ImageHost.org

Obrázky Draca

29. března 2009 v 10:39 | Mrzimor |  Draco Malfoy
Malfoy junior stylem Potterpuff ( znáte Potterpuff ??? )
ano smutná skutečnost
ale připomínat mu to nemusí
ještě jednou Dracopuff sám
tenhle obrázek miluju :DDD
Malfoy v zapovězeném lese
P-P-Pottre ? To seš ty ? :D:D:D
ze šestého dílu Draco v umývárně s Uršulou
stejná scéna

deviantart

V.Kapitola:Co nemělo být odhaleno

28. března 2009 v 18:23 | Mrzimor |  Co nemělo být odhaleno...
Po celé dva dny se marně snažila uzavírat svou mysl. Čím více se chtěla přestat soustředit, tím více jí myšlenky ubíhaly tam, kam neměly. A dva dny jsou velmi krátká doba… Měla pocit, že jen co z jeho kabinetu odešla, už před ním znovu stojí. Tentokrát měla snad ještě větší strach než poprvé, protože věděla, co ji čeká…

A bála se jen pomyslet, jak hrozné by bylo, kdyby se dostal ještě hlouběji, až na dno jejích myšlenek…ne, tam se nedostane, ani ona se tam moc často nevydávala. Chtěla zapomenout… Sedmá odbyla. Třesoucí se rukou třikrát zaklepala na ebenové dveře. "Dále," zase ten ledový hlas. Ale ne tak ledový…nebo si to jen nalhávala? Nevěděla. Vešla dovnitř, potichoučku za sebou zavřela dveře a vyčkávala na jeho pokyny.

"Posaďte se, slečno Grangerová," překvapeně se tedy posadila do křesla u krbu. Snape chvíli stál a bylo na něm vidět, že neví, jak přesně má začít. Potom však nejspíš v duchu správně formuloval otázku a zeptal se:

"Chcete v tom pokračovat?" pozvednul tázavě obočí.

"Já…jistě že chci," odpověděla, možná o vteřinu později, než by měla, pokud by vážně chtěla.

"Opravdu?" upřel na ni svůj pronikavý pohled. Uhnula.

"Samozřejmě," přikývla. Hrdlo měla stažené. O co se snaží? Proč se prostě nepostaví, nenaučí ji uzavřít mysl a nepropustí ji?

"Protože potřebuji, abyste byla maximálně soustředěná, a to nejste, pokud jisté myšlenky odvádí vaši pozornost," odpověděl na její nevyřčenou otázku.

"Vy mi teď čtete myšlenky," ohradila se dotčeně.

"Jistě, to je přeci to, proč jste zde, nemám pravdu?" ušklíbnul se ironicky. Zavřela oči a zhluboka se nadechla. Chystala se udělat něco, čeho bude nejspíš během dalších minut litovat.

"Profesore, já si nepřeji, abyste mimo nitrozpyt, kterému mne máte naučit, sledoval mé myšlenky jako nějaký zajímavý film před spaním. Nehledě na to, že se vás vůbec netýká můj soukromý život za zdmi této školy," dokončila zadýchaně. Snape překvapeně nakrčil obočí. Tohle nečekal. Rozhodně si nemyslel, že se ohradí, a navíc s takovou razancí…

"Dobrá tedy…" zašeptal tak děsivě, že jí přejel po zádech mráz, "začneme s vaší lekcí," vytáhnul hůlku. Hermiona v duchu vytěsnila všechny myšlenky, které by neměl spatřit. Ale bylo jich hodně…

"Legiliments!" ozvalo se. Odolávala poměrně dlouho… A pak se stalo něco, co si nedokázala vysvětlit. Dostal se jen ke vzpomínkám, které se týkaly jeho samého… Skoro všechny byly z hodin lektvarů, pár jich rozeznala z Velké síně…ale byla tam jedna, kterou nechtěla, aby spatřil. Bohužel neuměla oddělit jednu vzpomínku od ostatních, když už jednou prolomil její bariéru soustředění…



"Nech mě, prosím…" ty odporné ruce jejího otčíma se jí dotýkaly. Zatáhnul ji za vlasy a zvrátil jí tak hlavu do záklonu. Potom ji kousnul do krku. Jako upír…upír, který vysává veškerou radost a štěstí, které kdy prožila, a namísto něj zůstává jen ponížení…

"No tak, kočičko, nebuď taková netykavka, já vím, že to taky chceš," šeptal jí do ucha. Smrděl tvrdým alkoholem a tabákovým kouřem. Nesnášela ho…nesnášela… Měl strašlivou sílu. Povalil ji na postel. Zavřela oči. Po tvářích jí tekly slzy, když ucítila, jak na ni nalehnul celou svou vahou… Ne, nechce, aby to poprvé bylo s ním…chtěla alespoň myslet na toho, koho doopravdy miluje… Pevně zavřela oči a přinutila se vybavit si obraz jeho tváře…Před očima se jí pomalu objevoval temný pohled Severuse Snapea…Představila si jeho štíhlé dlouhé prsty, jak ji hladí… Ano, takhle to mělo být…

"Proč se nevzpíráš?!" zařval jí do ucha ten bastard. Představa se rozplynula…

"Chci už to mít za sebou," vzlykla tiše. Prásk! Přiletěla jí facka jako rána z děla. V uších jí hučelo. Bolelo ji celé tělo, zvlášť v podbřišku. Slezl z ní, natáhnul si kalhoty a beze slova odešel. Dveře se zabouchly… Stočila se na posteli do nejmenšího klubíčka, oči pevně zavřené a potichu vzlykala. Než usnula, z úst se jí vydralo jediné slovo…"Severusi…"



Tentokrát to byl on, kdo přerušil nitrozpyt. Hermiona seděla v křesle, kolena si tiskla k tělu a celá se třásla. Nevnímala, co se kolem ní děje. Měla zavřené oči a skoro neslyšně, a při tom tak prosebně šeptala,

"Ne, už ne…prosím, už ne…" jako by byla ještě stále tam, a ne zde… Snape zareagoval okamžitě. Prudce s ní zatřásl. Vypadalo to, jako by se probudila. Chvilku se zmateně rozhlížela kolem, a pak jejím obličejem proběhlo poznání. Vyděšeně pohlédla na profesora lektvarů. Když spatřil její vyděšený pohled, nemohl jednat jinak. Měl pocit, jako by to ani nebyl on, když si její hlavu něžně, ale pevně přitisknul k rameni a konejšivě ji hladil po vlasech. Křečovitě se ho držela. Teprve teď se spustila veškerá stavidla její bolesti a ponížení. Nevěděl, jak dlouho takhle stáli. Když přestala vzlykat, pomalu se od ní odtáhnul. Hermiona si z tváře setřela poslední slzy. Nejistě na něj pohlédla.

"Zůstane to…jen mezi námi, profesore?" zeptala se ho tiše. Na krátkou chvíli se zamyslel a potom pomalu přikývnul.

"Samozřejmě," ujistil ji pevně. Vděčně se usmála. Pak se zdráhavě zvedla.

"Profesore, já…já nevím, jak se vám mám odvděčit…" nejistě přešlápla.

"Myslím, že bude nejlepší, když půjdete do svého pokoje a pořádně se vyspíte, slečno Grangerová," poradil jí. Ještě jednou se přes slzy usmála.

"Dobrou noc, Seve…profesore," otočila se a došla ke dveřím.

"Dobrou noc i vám, Herm…slečno Grangerová," pokusil se odlehčit situaci, která vyvstala. Zavřela za sebou dveře a pomalu se vydala do Nebelvírské věže….

PutterPuff

28. března 2009 v 10:33 | Mrzimor |  Harry Potter

Zduř lidi !

tenhle článek jsem připravila protože se chci na něco zeptat a abyste věděli o čem je řeč musíte vidět tenhle článek :o)
___ ↓ ↓ ↓ ___

IV.Kapitola:První lekce

27. března 2009 v 16:38 | Mrzimor |  Co nemělo být odhaleno...
První její lekce se konala již tento večer. Snape jí doporučil, aby si o tom něco dohledala, takže si Hermiona znovu pročítala veškeré své poznámky o tomto umění. Měla ale pocit, že jí v hlavě nic z toho, co si přečetla, nezůstalo.

Když stála před jeho kabinetem, jediné, na co byla schopna myslet, bylo to, jak strašnou věc to vlastně udělala. Potom, přesně, když odbyla sedmá hodina, zaklepala třikrát na jeho dveře. Ozvalo se ledové "dále", a tak vešla dovnitř.

"Posaďte se," ukázal jí Snape na židli proti sobě. Zdráhavě si sedla na její okraj.

"Tak tedy, co víte o tomto umění?" zeptal se. Hermiona spustila všechno, co se dočetla.

"Dobrá, takže teorii jste si dohledala, ostatně, nic jiného jsem ani nečekal," odfrknul si posměšně. Hermiona zrudla a uhnula pohledem stranou.

"Myslím, že můžeme začít s…praxí," pronesl po chvíli tiše. Hermiona se bezděky zachvěla při zaslechnutí toho temného podtónu v jeho hlase.

"Jste připravená?" zeptal se jí.

"Já…nevím," hlesla, a roztřeseně se zvedla. Kolena se jí klepala, žaludek měla jako na vodě. Krátce mu pohlédla do očí, zablokovala svou mysl a kývla.

"Legiliments!" křiknul Snape. Dřív, než stihla jakkoliv reagovat…Až příliš rychle rozbil její pomyslnou hradbu…

…malá holčička radostně běžela k měřítku na stěně. Zase je o centimetr větší. Utíká tu radostnou novinu říct mamince…



Dostala dopis z Bradavic, zelený inkoust září do tmy…tajně zkouší jednoduchá kouzla pod peřinou…



"Nebelvír!" křikne klobouk a ona šťastně běží ke svému stolu…



Trol na záchodech. Ron jej skolí pomocí levitačního kouzla. Lže, aby je ochránila…



Ron na šachovnici padá naprosto bezvládně…



Baziliškovy rudé oči v zrcátku a pak pocit zkamenění…



Letí na Klofanovi, za ní sedí Sirius… má strach i radost zároveň…



Odjíždí domů na prázdniny…vběhne do kuchyně za mamkou…Objímá ji…

Maminka jí vysvětluje, že si tatínek našel jinou ženu, a proto odešel…S brekem utíká do svého pokoje…



Mamka jí představuje svého nového přítele a s obavami z její reakce se na ni poplašeně dívá. Hermiona se usmívá, ale uvnitř pláče…



Je večer…se strachem sleduje, jak se dveře jejího pokoje otevírají a vchází její otčím…Přikrčí se do kouta…

"Neboj se mě…" …



"Ne!" s křikem dopadnula na tvrdou zem sklepení. Po tváři jí stékaly slzy. Snape stál jako opařený…Zvedla se, pohled zabodnutý někam do kamenné podlahy.

Snape nevěděl, co by měl říct. To bylo snad poprvé, co jej takhle viděla. Kdyby se nejednalo o něj, snad by se i bavila. Sebrala poslední zbytky své hrdosti…

"Nečekala jsem, že se dostanete tak daleko…zkusíme to znovu?" zeptala se odhodlaně, snad aby zamluvila to, co viděl…A to ještě neviděl vlastně nic… Překvapeně se na ni podíval. Pak mlčky kývnul.

"Legiliments!" křiknul znovu. Tentokrát se snažila ho nepustit…po chvíli však znovu rozbořil její obranu…

..

Malá Mia sedí u stolu a šťastně se usmívá. Dostala svojí první jedničku. Maminka jí koupila obrovskou čokoládu a tatínek jí dal pusu na čelo a řekl jí, že je jeho chytrá holčička…



Mia se potkává poprvé ve vlaku s Harrym a Ronem…"A mimochodem, máš špinavý nos, tady!"



Hermiona fandí Harrymu, který letí na koštěti před drakem…



Spěšný vlak odjíždí už počtvrté na prázdniny…Hermiona sedí v kupé a tváří se smutně…



Otčím se na nádraží drží za ruku s její matkou a přihlouple usmívá…Zvednul se jí žaludek, zpražila ho pohledem a pak se odevzdaně usadila do auta…



"Dost!" odrazila Snapea přes půl místnosti. Když si to uvědomila, poděšeně vykřikla a chtěla mu pomoci vstát. Zvednul se sám.

"Dobrá, pro dnešek končíme," řekl a otočil se k ní zády. Hermiona se beze slova zvedla a odešla. Než zavřela dveře, zaslechla ho zašeptat:

"Hezké sny, slečno Grangerová," …

Rozhodla se dělat, že to nezpozorovala a tiše za sebou zavřela dveře…

Čekala, že to bude méně náročné. Myslela si, že to zvládne, že půjde jen tam, kam ho sama pustí…viděl až moc, musela se přes ty dva dny, které měla před sebou, než se znovu setkají, zdokonalit…

III.Kapitola:Kladné rozhodnutí

27. března 2009 v 16:37 | Mrzimor |  Co nemělo být odhaleno...
Tak za to, že jste tak strašně hodní, krásně jste mi popřáli k narozkám a přidáváte milé komentáře, vám sem dám hned dvě kapitolky=)

O den později se tedy vydala do ředitelny oznámit, že se rozhodla, že to udělá. Měla už o tom přečteny snad všechny knížky, které bylo možné v knihovně najít, a tak doufala, že se jí podaří alespoň některé osobní věci před Snapeem skrýt. Myslela si, že se to naučí rychle… Šlo tu o víc než o prosbu ředitele, bylo to v zájmu celého kouzelnického světa…Stála před kamennými chrliči a snažila se přijít na heslo.

"…karamelové bonbony…citrónová zmrzlina…čokoládové žabky…"

"Heslo je ¨ananasová cukrátka¨," ozvalo se za ní lehce pobaveně. Leknutím nadskočila a otočila se. Za ní stál profesor Snape.

"Ach, jistě…děkuji," sklopila pohled.

"Jak jste se tedy rozhodla?" pozvednul vážně obočí.

"Já…rozhodla jsem se, že to zkusím…" zavrtala pohled do země.

"Ředitele to jistě potěší," pronesl ironicky a vydal se spolu s ní mlčky nahoru po točitých schodech. Hermiona vztáhla ruku, že zaklepe, ale než se vůbec dotkla dveří, ozvalo se Brumbálovo "dále" a tak vešli.

"Dobrý den, pane řediteli," pozdravili oba.

"Krásný den, Severusi, slečno Grangerová," usmál se přívětivě, "jak jste se tedy rozhodla?" Brumbálovy pomněnkově modré oči si ji zkoumavě prohlížely. Odhodlaně do nich upřela svůj pohled a přikývla.

"Rozhodla jsem se, že to udělám," oznámila mu pak.

"Výborně, děkuji…Severusi, potřeboval jsi něco, nebo jsi jen doprovodil tady Hermionu?" otázal se Brumbál pobaveně. Na Snapeovi bylo vidět, jakou práci mu dává udržet klidný tón.

"Rád bych s vámi hovořil…o samotě," vrhnul po Hermioně jeden ze svých nabroušených pohledů a lehce pohnul levou rukou. Hermiona pochopila.

"Já tedy půjdu, pokud už nic nepotřebujete…" pousmála se nervózně.

"Dobrá. Hezký den, slečno," popřál jí Brumbál.

"Na shledanou, pane řediteli…profesore," kývla na Snapea. Jen něco zavrčel. Zavřela za sebou dveře a seběhla po schodech dolů. Tam se zastavila a chvíli uvažovala nad tím, co právě udělala. Od teď má téměř jistý večerní program… A nebude to nic příjemného, tím si po tomto drobném rozhovoru byla téměř jistá…

II.Kapitola:Brumbálův promyšlený tah

27. března 2009 v 16:36 | Mrzimor |  Co nemělo být odhaleno...
Probrala se asi o hodinu později na ošetřovně. Hlavu už měla v pořádku a u její postele seděli Harry s Ronem.

Když spatřili, že se probrala, unisono z nich vypadlo "jak ti je?"

Musela se pousmát.

"Celkem to jde, ale bylo mi i líp. Ovšem myslím, že když budu zbytek dne tady, tak se k vám už večer připojím," řekla a namočila si do misky se studenou vodou, kterou měla už připravenou na stolku, obklad na čelo. Harry kývnul na Rona, oba se sebrali o odešli. Hermiona osaměla. Zalovila tedy v kapse hábitu a po chvíli vytáhla zmačkaný dopis od Brumbála. A znovu jej pročítala a znovu nemohla přijít na to, co na ni chystá. Pohlédla na hodinky a když zjistila, že jsou skoro dvě, chtěla se zvednout a dojít do ředitelny podle smluvené schůzky. Už si obouvala boty, když v tom koutkem oka spatřila, že do ošetřovny někdo vešel. Zvedla hlavu a zjistila, že je to ředitel. Vděčně se tedy pousmála, boty si zase sundala a narovnala se.

"Doufám, že už vám je lépe, slečno Grangerová," zeptal se zdvořile Brumbál.

"Ano, už je, děkuji za optání," usmála se.

"Jak jste si jistě domyslela, přišel jsem za vámi ohledně toho dopisu…" začal opatrně.

"Co to má společného se Sna…profesorem Snapeem?" zeptala se hned. Od doby, co se probrala, nemyslela prakticky na nic jiného, než na to, co asi po ní ředitel bude žádat.

Brumbál se zarazil.

"Jak víte, že se to týká profesora Snapea?" pohlédnul na ni zkoumavě přes půlměsícové brýle.

"No…něco naznačil, když mne dopravoval na ošetřovnu," sklopila pohled a na tváře jí lehce zčervenaly. Brumbál přešel její reakci beze slov, měl teď důležitější starosti.

"Víte, slečno Grangerová…vy jste nejlepší kamarádka Harryho," začal. Hermiona ho přerušila.

"Myslím si, že Rona má přeci jen o něco…"

"Ale Ron se pro tuto…záležitost, nehodí," kývnul na ni, aby ho nepřerušovala. Posadila se tedy lépe na posteli a zaujatě poslouchala.

"Mám na vás takovou prosbu a doufám, že mi vyhovíte. Samozřejmě nemusíte, pokud nechcete, ale byl bych vám vděčný…" Hermiona se už nadechovala, aby se zeptala, o co tedy jde, ale Brumbál zavrtěl hlavou a tak zase vydechla a čekala na rozuzlení.

"Jste tedy nejlepší kamarádkou Harryho a jako takové vám důvěřuje. Potřebuji, abyste se dokonale naučila nitrobranu a nitrozpyt. A jediný člověk v tomto hradě, kromě mě, který toto umění výborně ovládá, je…"

"Profesor Snape," dořekla tiše Hermiona.

"Nemusíte, ale byl bych vám opravdu vděčný…"
"Já…musím si to rozmyslet…" koktala. Neměla zájem, aby sejí zrovna on hrabal v hlavě…

"Víte, slečno Grangerová, jde o to, že se Harrymu tak úplně nepodařilo naučit se těmto důležitým záležitostem, potřebuji, aby ho to učil někdo, komu důvěřuje…Jak víte, Severus to zkoušel, ale neúspěšně…"

"A proč ho to nenaučíte vy…pane?" dodala, když si uvědomila, jak drze to znělo.

"Já…mám k tomu své důvody." Tentokrát byl Brumbál tím, kdo odvrátil zrak. Hermiona se neptala. Jejich debata skončila. Brumbál se zvednul.

"Přeji brzké uzdravení, slečno. A zamyslete se nad tím…" mrknul na ni a odcházel. Hermioně neušlo, jak pomalu se plouží a jak jej černající ruka asi bolí, protože, ačkoliv se snažil působit v pořádku, neušel jí ten smutný lesk jeho očí… Nemohla jej zradit, ne teď…Nemohla odmítnout…Vlastně jí nedával na vybranou….Byl to velmi inteligentní člověk, měl to předem promyšlené…on věděl, že neodmítne…

I.Kapitola:Dopis a výbuch kotlíku

27. března 2009 v 16:35 | Mrzimor |  Co nemělo být odhaleno...
Celá velká síň seděla snídala. Bylo to ráno jako každé jiné. Harry se bavil s Ronem o famfrpálu, zatímco Neville se třásl při představě dvouhodinovky lektvarů. Hermiona seděla a držela v jedné ruce lžíci a ve druhé knihu. Snažila se ještě rychle si všechno zopakovat. Jako ostatně vždycky…

Mezitím dovnitř vlétly sovy. Hermiona jim nevěnovala pozornost, žádné noviny si neobjednala a dopis od rodičů přišel už včera. Proto ji poměrně zarazilo, když spatřila, že přímo před ní přistál hnědý výr s nějakým dopisem a nedočkavě očekával, že mu ho sundá…. Natáhla se tedy pro dopis a opatrně mu jej odvázala z nožky. Sova spokojeně odlétla. Kluci byli tak zabraní do řeči o zápase, který měl proběhnout příští týden, že si Harmiony nevšímali. Výjimečně jí to docela vyhovovalo, nepotřebovala, aby vyzvídali, když sama nevěděla, co má vlastně očekávat. Musela si přiznat, že má z toho trochu nepříjemný pocit. Vzápětí si však v duchu vynadala, jak dětinsky se chová a dopis otevřela. Byl napsaný zeleným inkoustem, stejným, jaký byl kdysi na oznámení z Bradavic. Dala se do čtení:

Slečno Grangerová,

Omlouvám se, jestli Vás můj dopis polekal, ale neměl jsem jinou možnost jak Vás informovat. Potřebuji od Vás jistou laskavost. Přijďte dnes odpoledne kolem druhé hodiny ke mně do ředitelny, abychom se mohli dohodnout na podrobnostech. Rád bych Vás, alespoň prozatím, požádal o naprostou diskrétnost…

Do té doby úspěšné vyučování přeje

Ředitel Albus Brumbál

Hermiona si dopis přečetla ještě dvakrát, ale stále se jí z něj nepodařilo vyčíst nic, podle čeho by mohla zjistit, jakou laskavost od ní Brumbál žádá. Dopis přeložila a zastrčila si jej na dno kapsy hábitu. Zvedla se od stolu a vydala se spolu s Harrym a Ronem, kteří neustále debatovali o nadcházejícím zápase, že si ani nevšimli, že je myšlenkami někde jinde, na hodinu. Mlčky došli do učebny lektvarů, posadili se do lavic a připravili si věci. Chvíli po nich vešel do třídy i Snape. Otočil se čelem k nim a suše oznámil: "Na přípravu lektvaru máte dvě hodiny, jeho použití mi vypíšete na dva větší pergameny. Zadání máte na tabuli." Hermiona si roztopila kotlík a dala se do práce, myšlenkami ale byla stále u toho dopisu ve své kapse. Stačila chvilka nepozornosti a…třídou se ozvalo hlasité PRÁSK! Hermionin kotlík vybuchnul, načež ji celá ta vlna výbuchu shodila ze židle. Spadla a ošklivě se udeřila do hlavy o lavici za sebou. Před očima se jí na okamžik rozsvítilo a pak ucítila pulzující bolest v hlavě a ze tváře si stírala krev. Snape byl jedním skokem u ní.

"Grangerová, vy jste vážně…" nedokončil, když se na ni pozorněji podíval. Reagoval okamžitě, vytáhnul hůlku a ošetřil jí to nejvážnější poranění na hlavě. Krvácení se malinko utlumilo a bolest polevila.

"Nikdo se nehne z místa než dopravím Grangerovou na ošetřovnu," křiknul ještě, a pak cítila, jak ji poměrně jemně uchopil, zvednul ze země a odnášel rychlým krokem na ošetřovnu. Dveře učebny lektvarů se za nimi s bouchnutím zavřely. Po chvíli, kdy slyšela jen jeho rytmické kroky ozývající se chodbou a pulzující krev v bolavé hlavě, namáhavě otevřela oči a pokusila se mu poděkovat.

"Dě-děkuji pro-…"

"Mlčte," useknul ji.

"Neměla byste se zbytečně vysilovat. O vašem trestu si promluvíme později…i když myslím, že vám dostatečným trestem bude to, co vám chce sdělit ředitel," dořekl spíš pro sebe. Slyšela ho, ale neměla dostatek sil se ho zeptat, co to bude. Unaveně zavřela oči a upadla do bezvědomí…